Pod novým názvem jsme navázali na to dobré, co bývalý hotel Engadin několik desítek let svým návštěvníkům poskytoval. V Chatě Ořovský naleznete jednoduché ubytování se stravováním, pohodu a klid, prostě ideální podmínky pro trávení Vaší dovolené. V létě zážitky z krásné přírody údolí řeky Řezné umocní ideální podmínky pro turistiku a cykloturistiku i možnost koupání v přírodním koupališti. Ti, kteří sportu příliš neholdují, si užijí krásné procházky, s přibývajícím létem i možnost houbaření. Hlavní sezónu Šumavy zatím představuje zima. V tu chvíli se uplatní největší benefit Chaty Ořovský pro zimní sezónu - umístění přímo u sjezdovky. Nasadíte lyže, sjedete několik metrů a jste přímo na vleku lyžařského areálu Belveder. Díky propojení s lyžařským areálem Nad nádražím si můžete na jeden skipas zalyžovat i na druhé straně kopce. Další vyžití nabízí lyžařský areál Špičák, případně i nejvyšší hora Šumavy, nedaleký bavorský Velký Javor.
Chata Ořovský je ideální pro rodinnou rekreaci, zájezdy seniorů, ale také pro pořádání lyžařských kurzů, škol v přírodě a firemních akcí. K dispozici jsou kromě prostor jídelny a restaurace také 2 společenské místnosti, terasa s výhledem na sjezdovku, připravujeme zprovoznění retro vinárny. Velkou výhodou chaty je vytápěná lyžárna. V zimě zde vysušíte svoji lyžařskou výbavu, v létě uskladníte kola. Kapacita 115 lůžek umožňuje ubytovat jednotlivce, rodiny s dětmi i hromadné zájezdy; pokoje jsou rozděleny do tří kategorií, od turistických pokojů až po dvoupokojové apartmány. Ubytování je standardně poskytováno s polopenzí od 2 nocí, další možnosti po domluvě s provozovatelem. Snídaně jsou připravovány formou bufetu, večeře (případně obědy) servírované.
Váš domácí mazlíček může přijet s Vámi, počítejte ale s tím, že nebude smět do prostor jídelny a restaurace. My sice máme zvířátka rádi, ale ne všem hostům je jejich přítomnost po chuti. Jako malé odškodnění nabízíme Vašim chlupáčům pobyt za symbolický poplatek 30 Kč/den. Od Vás, odpovědných páníčků, očekáváme, že svého miláčka zvládáte, že nebude obtěžovat ostatní hosty ani znečišťovat prostory chaty a okolí. Sáčky na exkrementy jsou k dispozici u personálu.
V letošním roce opět došlo k propojení lyžařského areálu Belveder s lyžařským areálem Nad Nádražím, což našim návštěvníkům umožňuje za jeden skipas využití až 5 lyžařských vleků a 7 sjezdových tratí (4 v obtížnosti „červená“, 3 v obtížnosti, modrá). Komu je to málo, určitě využije možnosti nedalekého ski areálu Špičák, který nabízí pět sjezdovek a dvě cvičné louky v celkové délce více než 8 kilometrů Pokud jste neposedná prkénka ještě nepokořili, můžete využít služeb lyžařských škol, které jsou k dispozici v každém z uvedených ski areálů. A komu by nestačilo ani to, může cestu natáhnout do sjezdařského areálu Velký Javor – Arber Skigebiet v sousedním Bavorsku. Zde si návštěvníci mohou vybrat z množství tratí s různou obtížností (všechny černé a červené sjezdovky mají navíc akreditaci FIS), ale i srovnat nabídku služeb na české a německé straně.
Je pravda, že Josef Ořovský Rössler není právě typickou postavou Šumavy. Šumava má svého Klostermanna a celou řadu dalších osobností, až po Krále Šumavy. Nicméně stojí za to si tuto výjimečnou osobnost, která je spojena s počátky lyžování v českých zemích, připomenout:
Roku 1887 zakládá Josef Rössler-Ořovský první lyžařský kroužek při bruslařském spolku v Praze (pozdější Český Ski klub). J. R. Ořovský je velkou postavou českých a československých sportovních počátků. Nejenže má „na svědomí“ první dva páry ski, jak čeština nazývala lyže ještě za první republiky, ale i první kajak, klubový sport importovaný z Anglie (fotbal, tenis) a jachting. J. R. Ořovský byl také dlouholetým funkcionářem Českého olympijského výboru. Další lyže nechal nezávisle na Ořovském přivést pro své dělníky v Krkonoších hrabě Jan Harrach. Podle těchto lyží začali místní řemeslníci vyrábět další páry. O těchto pokusech Krkonošských se dověděl J. R. Ořovský roku 1893 a od těch dob se datuje i jeho přátelství s další významnou osobou českého lyžování, s řídícím učitelem v Dolních Štěpanicích Janem Bucharem. Tyto dvě osobnosti českého lyžování spolu s Josefem Alešem, zvaným „Lyžec“, neúnavně propagovali lyžařskou turistiku. Tito průkopníci odstartovali zakládání lyžařských spolků a pořádání závodů v Krkonoších, ale i na Šumavě. (zdroj: Wikipedie)
První český svah, který proťaly lyžařské stopy, bylo Václavské náměstí v Praze. V noci z 5. na 6. ledna 1887 došlo k historické události, která se stala omylem. Josef a Karel Rösslerovi objednávají v Norsku brusle, ale dostávají dva páry lyží. Zatímco na celnici si s nimi nevědí rady a zapisují je jako "dřevo prosté, nelakované," podnikaví bratři s nimi běží k rozestavěnému Národnímu muzeu. Tři čtvrtě kilometru dlouhý sjezd až dolů na Můstek vstupuje do dějin. Jak všechno začalo? Píše se rok 1881. Josefu Rösslerovi je dvanáct let a zakládá Bruslařský klub. V celém Rakousko-Uherském mocnářství platí pro studenty zákaz sportu. Proto si dává pseudonym Ořovský. Je to trochu průhledné, protože německý Ross je český oř. Pubertálnímu klukovi přesto laciný trik prochází. Bruslařský klub pod vedením Josefa Rösslera-Ořovského funguje už šestým rokem. Na jaře 1887 pořádá první atletické závody v Česku. Během tohoto roku píše dopis do Norska se žádostí o ceník bruslí. Podpis Bruslařský klub Praha luští Norové jako Bruslar ski klub a ke katalogu bruslí přikládají také lyžařskou nabídku. Kromě bruslí tedy Rösslerovi objednávají dva páry lyží. Po převzetí zásilky na celnici ještě týž pozdní večer sjedou Václavák. Dovoluje jim to nedávno zavedené plynové osvětlení celého pražského bulváru. O pár dní později zakládá Josef Rössler-Ořovský ski klub. Mimo Skandinávii je to první evropský lyžařský spolek. Hrabě Harrach, který vlastní mimo jiné majetky v Krkonoších, se s lyžemi seznamuje až v r. 1890. O tři roky později je nechává vyrábět v Česku. To hraje do karet hyperaktivnímu Rössleru-Ořovskému. Na podzimu 1903 zakládá Svaz lyžařů v Království českém. Byl to první lyžařský svaz na světě. Ačkoliv Harrachovi lidé i samotní vynálezci lyží Skandinávci používali rychlá prkna na práci, nazrál čas sportu. Jedno za druhým se valila sportovní odvětví z Británie do Evropy a odtud dál do světa. Průmyslová revoluce skončila, lidé dostali do rukou spoustu volného času a hleděli ho využít. Josef Rössler-Ořovský neváhá. Veze se na sportovní vlně. V českých zemích přikládá pod kotel, v Evropě řádně tlačí na pilu. Český lawn tennis club a Český yacht klub zakládá 1893. Stává se nejbližším spolupracovníkem generálního sekretáře Mezinárodního olympijského výboru Gutha-Jarkovského. Jako zástupci neexistujícího státu společně prosadí českou výpravu na olympijské hry. Olympijský výbor přesvědčí Rössler-Ořovský tak, že vytáhne z kapsy minci a čte: "František Josef, král uherský, král český..." První kanadskou kánoi dováží na Vltavu 1908. Vodní turistiku staví na nohy za čtyři roky. V roce 1912 zakládají vodáci vlastní organizaci odlišnou od veslařů. Během prvních pár měsíců po vzniku Československé republiky 1918 řídí skautskou poštu, která zajišťuje kurýrní službu mezi novými státními orgány. Mezinárodní lyžařskou federaci spoluzakládá v roce 1924. Je otcem myšlenky na povýšení mezinárodního Týdne zimních sportů na zimní Olympiádu. Povedlo se mu to prosadit na kongresu 1928 v Praze. Josef Rössler-Ořovský umírá v roce 1933 a je pohřben na vyšehradském Slavíně.